Když firma zvažuje bateriové úložiště, padne dřív nebo později stejná otázka: je to bezpečné a kam ho v areálu postavit? Až do letošního léta na ni v Česku neexistovala jednotná odpověď. V srpnu 2026 zveřejnilo Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR první metodické doporučení pro požární bezpečnost kontejnerových bateriových úložišť (BESS). Není to zákon ani závazná norma, ale ukazuje, na co se hasiči při posuzování dívají. A to je pro investora i projektanta cenná informace ještě před tím, než se začne kreslit.
Co je metodika hasičů a na koho se vztahuje
Dokument nese název „Metodické doporučení požární bezpečnosti pro BESS na volném prostranství“ a vyšel 14. 8. 2026 jako první pracovní verze. Hasiči ho chtějí ověřit v praxi a sbírají k němu připomínky od projektantů, výrobců a provozovatelů. Později se může stát podkladem pro normu.
Metodika míří na stacionární úložiště ve venkovních kontejnerech nebo obdobných samostatně stojících venkovních skříních, ať jde o jednu jednotku, nebo celé pole. Úložiště umístěná uvnitř budov, mobilní baterie ani jiné technologie, například průtokové baterie, standardně neřeší. Tam platí obecné předpisy a individuální posouzení.
Pokud česká legislativa nebo norma stanoví přísnější požadavek, platí ten přísnější.
Tři kategorie: rozhoduje počet jednotek i energie
Metodika dělí úložiště do tří kategorií. Rozhoduje počet kontejnerů v areálu a využitelná energie jednoho provozního celku, a když každé kritérium vede jinam, platí přísnější výsledek.
| Kategorie | Kontejnerů v areálu | Využitelná energie provozního celku | Samočinné hasicí zařízení |
|---|---|---|---|
| A | nejvýše 2 | do 2 MWh | standardně se nevyžaduje |
| B | nejvýše 6 | do 10 MWh | povinné pro každou jednotku |
| C | více než 6 | nad 10 MWh | povinné pro každou jednotku |
Dvě praktické poznámky:
- Počítá se energie při nejvyšším povoleném stavu nabití podle konfigurace výrobce. Softwarové omezení kategorii nesníží, uznává se jen trvalé hardwarové omezení.
- Chybějící údaje znamenají přísnější kategorii. Když v dokumentaci chybí počet jednotek nebo využitelná energie, počítá se s konzervativní hodnotou.
Typické firemní úložiště o desítkách až stovkách kWh, například jedna venkovní skříň Solinteg IntegOne s výkonem 99 kW a kapacitou 257 kWh, je hluboko pod hranicí 2 MWh. Pozor ale na počet kusů: pokud by se každá skříň posuzovala jako samostatná jednotka, třetí kus v areálu už podle tabulky znamená kategorii B. Konkrétní zařazení vždy potvrdí požárně bezpečnostní řešení stavby (PBŘ).
Bezpečnost bateriového úložiště začíná umístěním v areálu
Pro firmy je nejdůležitější kapitola o odstupech, protože rozhoduje o tom, kam se baterie vůbec vejde.
- Základní odstup kontejneru je nejméně 10 metrů od budovy, hranice pozemku nebo hořlavého objektu, a zároveň nejméně tolik, kolik činí požárně nebezpečný prostor. Platí větší z hodnot.
- Odstup lze snížit, nejvýše o dvě třetiny, pokud je pro konkrétní scénář doloženo účinné hasicí zařízení nebo jiné ověřené řešení celé jednotky. Ochrana jedné rozvodné skříně nestačí. Další možností jsou ochranné stěny s požární odolností EI 30 nebo REI 30.
- Kolem jednotek má zůstat volný pruh nejméně 2 metry bez skladování a s nehořlavým povrchem.
- Přístup pro hasiče: u kategorie A alespoň jedna strana s koridorem širokým 4,5 metru.
- Úložiště nepatří k únikovým cestám ani k veřejným komunikacím, pokud PBŘ neprokáže, že nezhorší evakuaci.
V hustě zastavěném výrobním areálu tak často rozhoduje volné místo víc než elektrické připojení. Proto vybíráme umístění baterie hned na začátku, spolu s projektantem PBŘ.
Detekce, odpojení a signalizace
Metodika počítá s tím, že úložiště běží bez obsluhy. Proto chce, aby nebezpečný stav poznalo samo a dalo o něm vědět.
- Systém řízení baterie (BMS) nesmí být jediným hlídačem. U kategorie A se navíc vyžaduje detekce oxidu uhelnatého, hořlavých plynů včetně vodíku a detekce požáru, s místní světelnou a zvukovou signalizací a přenosem poplachu odpovědné osobě.
- Každý kontejner má mít venkovní majáček, viditelný z příjezdové cesty, který ukáže nestabilní nebo havarijní stav. Musí vydržet v provozu nejméně hodinu na vlastní zdroj.
- Odpojovače AC i DC strany mají být přístupné zvenku, jasně označené a mimo nebezpečnou zónu.
- Bezpečný stav neznamená vypnuto. Po odpojení mohou části zůstat pod napětím a baterie se může dál zahřívat. Proto musí ochranné funkce mít napájení nejméně na hodinu a omezení vstupu musí být popsané v dokumentaci i na jednotce.
Voda a dokumentace pro zásah
Dvě položky se v projektech často řeší až na konci, přitom ovlivňují stavební část:
- Kontaminovaná hasební voda: odvodnění kolem úložiště musí jít uzavřít, aby voda po zásahu neodtekla nekontrolovaně do kanalizace nebo do půdy.
- Podklady pro hasiče: tam, kde zákon nevyžaduje dokumentaci zdolávání požáru, má provozovatel připravit technický list úložiště. Hasiči z něj musí vyčíst, co v kontejneru je, kde je odpojit a co při zásahu nedělat.
Co z toho plyne pro investici
Metodika bezpečnost nijak nekomplikuje, spíš ji zpřehledňuje. Firma ví dopředu, s čím počítat, a může to zahrnout do rozpočtu i harmonogramu. Prakticky:
- Při výběru úložiště chtějte od dodavatele údaj o využitelné energii při maximálním stavu nabití a dokumentaci detekce a odpojení.
- Umístění řešte zároveň s elektrickým připojením a s projektantem PBŘ, ne až po objednávce.
- Velikost baterie odvoďte z vlastního provozu. Větší úložiště nemusí znamenat vyšší přínos, ale může znamenat přísnější kategorii.
Na velikost se díváme z čtvrthodinového odběrového diagramu: kolik energie potřebujete přesunout z poledne do večera a jak vysoké špičky ořezat kvůli rezervovanému příkonu od roku 2027. Pro první orientaci poslouží naše kalkulačka návratnosti baterie.
