Neděle 11. října 2026, 13:30. Na denním trhu OTE stála čtvrthodina elektřiny 15,44 EUR/MWh. Téhož dne v 19:45 to bylo 241,59 EUR/MWh, tedy zhruba šestnáctkrát víc. Nešlo o výjimku. Podobný průběh se v posledním týdnu opakoval skoro každý den: levnější poledne, drahý podvečer. Pro firmu, která elektřinu nakupuje za spotové ceny nebo vyrábí vlastní fotovoltaikou, z toho plyne praktická otázka: kdy elektřinu spotřebovat, kdy ji uložit a kdy ji naopak nebrat ze sítě.
Co ukázal poslední týden na trhu
Od konce září 2025 se na denním trhu OTE obchoduje po čtvrthodinách. Každý den má tak 96 samostatných cen a rozdíly mezi nimi jsou vidět mnohem jemněji než dřív v hodinových blocích. Přehled za 8.–14. října 2026 (ceny v EUR/MWh, bez distribuce a DPH):
| Den | Průměr | Nejlevnější čtvrthodina | Nejdražší čtvrthodina | Rozdíl 2 nejdražších a 2 nejlevnějších hodin |
|---|---|---|---|---|
| čt 8. 10. | 138,8 | 80,51 (23:45) | 198,83 (6:45) | 88,0 |
| pá 9. 10. | 97,9 | −4,64 (23:45) | 207,00 (10:00) | 124,7 |
| so 10. 10. | 82,6 | 12,65 (0:15) | 188,08 (19:15) | 150,7 |
| ne 11. 10. | 129,5 | 15,44 (13:30) | 241,59 (19:45) | 204,9 |
| po 12. 10. | 191,7 | 139,97 (14:00) | 291,47 (18:45) | 135,1 |
| út 13. 10. | 169,0 | 96,77 (21:45) | 273,81 (19:00) | 138,2 |
| st 14. 10. | 163,5 | 82,76 (3:45) | 303,42 (18:45) | 206,9 |
Z tabulky stojí za pozornost tři věci:
- Nejdražší čtvrthodina připadla v pěti dnech ze sedmi na čas mezi 18:45 a 20:00. Ve středu 14. 10. v 18:45 stála 303,42 EUR/MWh, při kurzu ČNB 24,39 Kč/EUR přibližně 7 400 Kč/MWh.
- Poledne bylo v průměru výrazně levnější než podvečer. Průměr čtvrthodin mezi 10:00 a 16:00 vyšel za celý týden na 113,8 EUR/MWh, mezi 17:00 a 21:00 na 199,4 EUR/MWh.
- Záporná cena se objevila jen jednou, v pátek 9. 10. v poslední čtvrthodině dne. V říjnu slunce svítí méně než v létě, takže hluboké polední propady jsou vzácnější. Typický tvar dne ale zůstává.
Proč spotové ceny elektřiny kolísají během dne
Cena na denním trhu vzniká každou čtvrthodinu zvlášť podle toho, kolik elektřiny se nabízí a kolik se poptává. Kolem poledne do sítě dodává velké množství fotovoltaických elektráren v Česku i v okolních zemích. Nabídka je vysoká a cena klesá. O víkendu, kdy řada provozů stojí, je efekt ještě silnější. Proto byla nejlevnější čtvrthodina týdne v neděli ve 13:30 a nejnižší denní průměr v sobotu.
Po západu slunce výroba fotovoltaiky skončí, ale spotřeba neklesá: svítí se, vaří, topí a v mnoha firmách běží odpolední nebo noční směna. Chybějící výkon musí dodat zdroje, které jsou dražší. Cena proto prudce stoupá a v podvečer dosahuje maxima.
Aktuální průběh cen po čtvrthodinách, denní rozdíly i dlouhodobé trendy najdete na naší stránce Ceny elektřiny.
Co to znamená pro firemní odběr
Jak moc se vás denní výkyvy dotknou, záleží hlavně na smlouvě s dodavatelem:
- Spotová nebo indexovaná smlouva: platíte cenu podle toho, kdy elektřinu skutečně odebíráte. Provoz, který jede naplno v podvečer, platí víc než stejný odběr kolem poledne.
- Fixní cena: výkyvy přímo nevidíte, dodavatel je ale promítá do nabídky. Firma, jejíž odběr se kryje s drahými hodinami, dostává obvykle méně výhodnou cenu.
- Vlastní fotovoltaika: přebytky vyrobené v poledne se prodávají v době, kdy je elektřina nejlevnější. Večerní spotřebu přitom firma nakupuje v nejdražších čtvrthodinách.
Ve všech třech případech platí, že elektřina má během dne jinou hodnotu. Rozhoduje nejen kolik spotřebujete, ale i kdy.
Tři způsoby, jak rozdíly využít
1. Posunout spotřebu. Část provozu lze přesunout do levnějších hodin: ohřev vody, předchlazení skladů, nabíjení vozíků a elektromobilů nebo energeticky náročné dávkové operace. Nic to nestojí, ale možnosti jsou omezené výrobním plánem.
2. Spotřebovat víc vlastní výroby. Pokud máte fotovoltaiku, vyplatí se do poledne přesunout spotřebiče, které můžete řídit. Každá kWh spotřebovaná na místě nahradí nákup ze sítě, takže neprodáváte levně a nekupujete draze.
3. Bateriové úložiště. Baterie se nabije v levných hodinách, z přebytků fotovoltaiky nebo ze sítě, a vybije se v podvečerní špičce do vlastního provozu. Ukazatel „rozdíl 2 nejdražších a 2 nejlevnějších hodin“ v tabulce odpovídá zhruba tomu, co dokáže využít baterie s kapacitou na dvě až tři hodiny plného výkonu. Například úložiště Solinteg IntegOne s výkonem 99 kW a kapacitou 257 kWh vydrží při plném výkonu přibližně 2,6 hodiny.
Stejná baterie může ve zbytku dne ořezávat odběrové špičky (peak shaving), což bude na VN a VVN od roku 2027 důležitější kvůli nové platbě za nejvyšší čtvrthodinový odběr v měsíci a za rezervovaný příkon. Volnou kapacitu může také nabídnout přes agregátora flexibility. Baterie tak může vydělávat i ve chvílích, kdy ji provoz nepotřebuje.
Na co si dát pozor při výpočtu
Rozdíl cen na burze ještě není úspora. Do výpočtu vstupuje víc věcí:
- Ztráty při nabíjení a vybíjení: část energie se při každém cyklu ztratí.
- Distribuční složky a poplatky: spotová cena je bez distribuce, daní a poplatků. Jak se projeví, záleží na tom, zda baterie nabíjí ze sítě, nebo z vlastní výroby.
- Smlouva s dodavatelem: u fixní ceny se arbitráž na spotovém trhu přímo nepromítne, peak shaving a vyšší vlastní spotřeba ano.
- Skutečný průběh odběru: baterie musí odpovídat tomu, kdy a kolik váš provoz odebírá, ne průměrnému dni.
Spolehlivý odhad proto vychází ze čtvrthodinového odběrového diagramu za posledních 12 měsíců, z dat o výrobě fotovoltaiky (pokud ji máte) a z aktuální smlouvy s dodavatelem. Pro první orientaci můžete použít naši kalkulačku návratnosti baterie.
